Oficiální název: Marocké království (Al-Mamlaka al-Maghribíja)
Hlavní město: Rabat-Salé 1,564.000 obyvatel
Rozloha: 446.550 km² bez území Západní Sahary, 710.850 km² oficiálně udávaná rozloha s územím Západní Sahary
Hranice: Alžírsko, Mauretánie
Počet obyvatel: 29,6 mil. v roce 2002 z toho Maročané (Berbeři, poarabštění Berbeři, Arabové) - 99,5 %, Mauretánci, Senegalci
Náboženství: Stát. náboženstvím je islám (95%), křesťanství (4%), židovství - s odchodem většiny židovské komunity do Izraele ztrácí význam, nicméně stále existuje a je tolerováno (oficiálně je deklarováno 5.000 Židů)
Úřední jazyk: Arabština.
Města: Casablanca (3,426 mil.), Fes (838 tisíc), Oujda (679 tisíc), Marrákeš (644 tisíc), Tetuán, Larache, Meknes, Kenitra, Tanger, Agadir
Peněžní jednotka: 1 dirham (MAD) = 100 centimů, přibližný kurz je 2,9 - 3 Kč = 1Dh.Dirham není volně směnitelný, kreditní karty jsou bez problémů (Visa elektron), cestovní šeky nevím...
ISIC: jako kdyby neexistoval...I když občas není špatné něčím mávat jen tak na znamení důležitosti...prý novinářský průkaz je na tyto účely dobrý :o)
CESTOVÁNÍ:
Ke vstupu do Maroka musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně dalších 6 (!!) měsíců. Při cestách vlastním motorovým vozidlem předkládá řidič také řidičský průkaz a platné doklady k vozidlu, tj. technický průkaz a doklad o zaplacení povinného ručení (tzv. zelenou kartu). Povolení k užívání vozidla na marockém území je udělováno na dobu maximálně 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty musí být vozidlo zaregistrováno na Ministerstvu dopravy Maroka. V případě použití zapůjčeného vozidla je žádoucí být vybaven ověřeným potvrzením o zapůjčení vozidla. V opačném případě motorista riskuje značné průtahy na hraničním přechodu, neboť se vystavuje podezření, že může jít o vozidlo odcizené.
Pro dlouhodobý pobyt v Maroku je nutné zažádat o vystavení osobního identifikačního dokladu, po výjezdu a návratu do Maroka je nezbytné požádat o reentry víza. Přihlašovací povinnost v Maroku plní hotely, kempy a ostatní ubytovací zařízení.
Marocké celní předpisy dovolují bezcelní dovoz oblečení, předmětů osobní potřeby, filmů, tabákových výrobků a potravin (vč. alkoholu) v množství přiměřeném délce pobytu. Rovněž v případě léků musí druh a množství odpovídat osobní spotřebě. V případě vývozu jsou kontroly zaměřeny zvláště na držení a přepravu drog. Naprostý zákaz platí pro vývoz veškeré fauny a flóry.
Jak se do Maroka dostat?
V španělských enklávách jsem sice nebyl, ale i tak bych jednoznačně doporučoval Tanger, přecejenom je to už Maroko:) Ceuta se hodí snad pokud plánujete návštěvu pohoří Rífu případně Tetuánu...
Mellila je už přecejenom trochu více z ruky...
A co v Tangeru? Celkem nic...není nijak doporučovaný a i já jsem ihned pokračoval dále. Nájezdy taxikářů, hustlerů, zlodějů a různých podvodníků, nepřekonatelný smrad...ale kdeže, to je jenom strašák pro přihlouplé cestovatele. V LP je to poněkud přehnané. Pravda smrad zde je, ale nic hrozného...a ti různí otrapové? Pohoda, stačí ignorace, vyměnit peníze a mazat pryč. Mně se osvědčilo vzít si taxi až kousek dál od přístavu. Dá se předpokládat, že přímo v přístavu bude riziko okradení (od taxikářů) větší...ale kde není.
Cestování po Maroku:
kratší vzdálenosti:
My jsme nijak očkovaní nebyli a nevyskytnul se nejmenší problém.
Stravování:
Ubytování: Nepředstavuje vůbec žádný problém. Říká se, že ubytování si tě najde samo a v zásadě to platí. V každém městě je mnoho levných hotýlků v cenovém rozmezí 30-60 Dh za osobu. Samozřejmě zde je i plno dražších možností ubytování.
Nakupování: Platí zde to samé jako v každé arabské zemi a to smlouvat a smlouvat. Nic jiného ani nezbývá, protože ta první cena obchodníkova bývá naprosto přemrštěná. je dobré si nejdříve omrknout situaci, kdo za kolik co prodává a potom spustit. Je nutné mít na paměti, že první cena může být klidně i několikráte větší než ta výsledná. Anglicky smlouvat jde, i když to není ono, pomocí francouzštiny lze pravděpodobně dosáhnout lepších výsledků. Snad jen v potravinách a některých obchodech pro turisty kde jsou ceny napsané se smlouvat nedá. Cena jídla, ale i ovoce a vody do značné míry závisí také v jak moc turistické oblasti se nacházíte. Zase rozdíly můžou být klidně i dvojnásobné.
Příklady cen:
Jazyk: základem je francouzština, bez ní je to problém, ale domluvit se dá vždy a všude...kombinace angličtina plus ruce a nohy je skoro vždy účinná. Místní ve valné míře ovládají francouzštinu, berberštinu a arabštinu. Obecně jsou velmi jazykově nadaní, takže pár slovíček umí vždy....
Turistická speficika a zajímavosti:
Klimatické podmínky se docela liší v různých oblastech, od naprosto nesnesitelného podnebí na Sahaře až po spíše studenější klima u moře. Asi není moc dobrý nápad jezdit sem v červnu a červenci, ale i tehdy se to zde myslím dá přežít.
Cestovní pojištění by mělo být samozřejmostí.
Jiný kraj jiný mrav, to platí o islámských zemích dvojnásob, proto není úplně ideální chovat se jako barbar a ignorant, dělat si co se mně zlíbí a myslet si, že já jsem zde pánem, když mám kapsu plnou Euro. V evropštějších oblastech (Marakéš, u moře atd.), myslím nebude problém, ale v odlehlejších oblastech by se měly dodržovat pravidla, že ženy mají mít ramena i nohy zahalené, muži by také neměli nosit bermudy a krátké kalhoty. Nikdo vás za to asi nebude hnát, ale pro splynutí s místním obyvatelstvem je to více než žádoucí.
Do mešit a významných náboženských míst je nemuslimům vstup bez výjimky zakázán a je nutné jej bez výjimky dodržovat.
Velká úcta je přikládána králi, taktéž armáda má patřičný respekt, takže raděj si ani z jedné instituce netropit moc žerty, i když např. tzv. billboardy na krále můžou vypadat velice komicky.
Vztah k turistům je v Maroku velmi vřelý, jednak z důvodu obecné přátelskosti arabských národů a hlavně, že turista je zdrojem příjmů. Takže je záhodno být obezřetný, protože skoro za vším jsou peníze, každý chce něco prodat něco vydělat.
Kriminalita zde nehrozí (dle mé zkušenosti), ale samozřejmě elementární opatrnost zvláště na přelidněných místech je potřeba. Spíše zde existuje 'drobné okrádání' jako nadsazování cen, placení za každou maličkost apod. Tomu se člověk nevyhne, nejlepší je prostě to brát jak to je a hotovo, zvláště když si uvědomíme jak se u nás lidé chovají k turistům.:(
Chování k ženám: Ženy to mají obecně horší, postavení něžného pohlaví je zde trochu jinde než v Evropě, osamělá žena poutá docela pozornost. Ovšem maročtí boys jsou víceméně galantní a ostýchaví než aby zde hrozilo nějaké velké nebezpečí. Okukování a čumění na bílé cizince je v normálu, na to si lze zvyknout během chvíle.
Doporučení: co vidět v několika málo dnech? Je toho moc, klasika jsou královská města, Sahara a pobřeží, ale to by byl jenom zlomek hodnoty a krásy Maroka, protože teprve až v malých vesničkách a ne tolik turismem zasažených oblastech lze poznat to pravé africké Maroko.
Hlavní město: Rabat-Salé 1,564.000 obyvatel
Rozloha: 446.550 km² bez území Západní Sahary, 710.850 km² oficiálně udávaná rozloha s územím Západní Sahary
Hranice: Alžírsko, Mauretánie
Počet obyvatel: 29,6 mil. v roce 2002 z toho Maročané (Berbeři, poarabštění Berbeři, Arabové) - 99,5 %, Mauretánci, Senegalci
Náboženství: Stát. náboženstvím je islám (95%), křesťanství (4%), židovství - s odchodem většiny židovské komunity do Izraele ztrácí význam, nicméně stále existuje a je tolerováno (oficiálně je deklarováno 5.000 Židů)
Úřední jazyk: Arabština.
- Vedle ní je v úředním styku běžně používána francouzština.
- Nově je do škol zaváděna berberština.
- Cca 25% obyvatelstva mluví pouze některým z berberských dialektů.
- Anglicky se lze domluvit, i když chvílemi z obtížemi
Města: Casablanca (3,426 mil.), Fes (838 tisíc), Oujda (679 tisíc), Marrákeš (644 tisíc), Tetuán, Larache, Meknes, Kenitra, Tanger, Agadir
Peněžní jednotka: 1 dirham (MAD) = 100 centimů, přibližný kurz je 2,9 - 3 Kč = 1Dh.Dirham není volně směnitelný, kreditní karty jsou bez problémů (Visa elektron), cestovní šeky nevím...
ISIC: jako kdyby neexistoval...I když občas není špatné něčím mávat jen tak na znamení důležitosti...prý novinářský průkaz je na tyto účely dobrý :o)
CESTOVÁNÍ:
Ke vstupu do Maroka musí být občan ČR vybaven cestovním pasem s platností nejméně dalších 6 (!!) měsíců. Při cestách vlastním motorovým vozidlem předkládá řidič také řidičský průkaz a platné doklady k vozidlu, tj. technický průkaz a doklad o zaplacení povinného ručení (tzv. zelenou kartu). Povolení k užívání vozidla na marockém území je udělováno na dobu maximálně 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty musí být vozidlo zaregistrováno na Ministerstvu dopravy Maroka. V případě použití zapůjčeného vozidla je žádoucí být vybaven ověřeným potvrzením o zapůjčení vozidla. V opačném případě motorista riskuje značné průtahy na hraničním přechodu, neboť se vystavuje podezření, že může jít o vozidlo odcizené.
| Velvyslanectví Marockého království |
| Komornická 25 |
| Praha 6, 160 00 |
| tel: 233 325 656, 224 314 865 |
| fax: 233 322 634 |
| e-mail: sifamapragu@czn.cz |
| titulář: Pan Zouhair JIBRAILI |
| funkce: Chargé d'affaires a.i. |
| Provozní hodiny úřadu |
| 09.00 - 15.00 /Po-Pá/ |
Pro dlouhodobý pobyt v Maroku je nutné zažádat o vystavení osobního identifikačního dokladu, po výjezdu a návratu do Maroka je nezbytné požádat o reentry víza. Přihlašovací povinnost v Maroku plní hotely, kempy a ostatní ubytovací zařízení.
Marocké celní předpisy dovolují bezcelní dovoz oblečení, předmětů osobní potřeby, filmů, tabákových výrobků a potravin (vč. alkoholu) v množství přiměřeném délce pobytu. Rovněž v případě léků musí druh a množství odpovídat osobní spotřebě. V případě vývozu jsou kontroly zaměřeny zvláště na držení a přepravu drog. Naprostý zákaz platí pro vývoz veškeré fauny a flóry.
Jak se do Maroka dostat?
- letecky - nejjednodušší, ale stále nejdražší. Nejlépe patrně letecky do Španělska a odkud po zemi. Dá se i např. low-costem Atlas Blue z Londýna. Alternativ bude zajísté povícero.
- autobusem - drahé a pomalé. Z důvodu předražených jízdenek do Španělska nelze o této variantě vůbec uvažovat.
- vlakem - více na www.spojeacesty.wz.cz nebo www.seat61.com, cesta trvá zhruba tři dny. Výhodné jen pro majitele FIP.
- autem - www.viamichelin.com. Obecně lez asi doporučit, už kvůli tomu, že na detailní prozkoumání Maroka je to ten nejlepší a nejrychlejší dopravní prostředek.
- lodí - přirozeně pouze přes gibraltarský průliv. Více na www.trasmediterranea.es, www.euroferrys.com a www.frs.es
V španělských enklávách jsem sice nebyl, ale i tak bych jednoznačně doporučoval Tanger, přecejenom je to už Maroko:) Ceuta se hodí snad pokud plánujete návštěvu pohoří Rífu případně Tetuánu...
Mellila je už přecejenom trochu více z ruky...
A co v Tangeru? Celkem nic...není nijak doporučovaný a i já jsem ihned pokračoval dále. Nájezdy taxikářů, hustlerů, zlodějů a různých podvodníků, nepřekonatelný smrad...ale kdeže, to je jenom strašák pro přihlouplé cestovatele. V LP je to poněkud přehnané. Pravda smrad zde je, ale nic hrozného...a ti různí otrapové? Pohoda, stačí ignorace, vyměnit peníze a mazat pryč. Mně se osvědčilo vzít si taxi až kousek dál od přístavu. Dá se předpokládat, že přímo v přístavu bude riziko okradení (od taxikářů) větší...ale kde není.
Cestování po Maroku:
- delší vzdálenosti:
- autobusem
- CTM - www.ctm.ma, státní autobusová společnost provozující autobusy mezi velkými městy, vše nové a luxusní autobusy.Jízdné je o něco málo větší jak u normálních společností.
- soukromé společnosti - provozují autobusy mezi všemi městy. Jsou využívány spíše starší (můj odhad až 40 let) autobusy. Jízdné vychází pod 1Kč/km. Nutné počítat s asi 10Dh za zavazadlo a poměrně pomalou rychlostí.
- vlakem- vlak je dražší jak autobus, ale nijak výrazně. více na www.oncf.ma, železniční síť je velmi řídká, spojuje jenom pár největších měst. Úroveň je tradičně vyšší než u nás, vlaky jsou čisté a klimatizované. K ceně je nutné vždy přičíst supplement (příplatek) za klimatizaci.
- autobusem
- autobusem -viz minulý odstavec.
- stopem - obecně není doporučovaný. Lidé zde spíše jak auta stopují taxíky nebo autobusy. Jinak na krátké vzdálenosti vynikající.
- pěšky - nutno dát pozor na tradiční arabský dopravní chaos.
- taxi
- grand taxi - starší typy mercedesů, kam se vejde 6 lidí plus řidič. Taxi vyjíždí až je plné, v opačném případě je nutné zaplatit za chybějící cestující. Jízdné vychází na úrovni autobusů a dráž.
- petit taxi- malá auta sloužící pouze pro městskou dopravu. V každém městě mají taxi svoji barvu. Cena je odvislá od typu města a také zda je používán taxametr. Obecně levné. Nutná obezřetnost na ceny hlavně ve velkých městech typu Tanger.
My jsme nijak očkovaní nebyli a nevyskytnul se nejmenší problém.
Stravování:
- jídlo - nezbývá než ochutnat ty bezvadné mňamky, jezte vše
a všude...není proč se obávat, sračka stejně každého jednou dožene, tak co řešit...
odpíráním místní stravy se cestovatel ochuzuje a množství kulinářských zážitků.
- tadjine, brochatte, harira, různá další grilovaná masa, čajíky, koláčky, sladkosti vyráběné z medu...
- pití - to samé jako jídlo, vždy a všude a ve velkém množství. Pitný režim je snad
nejdůležitější věc na cestách v Maroku. Nebojte se nabrat vodu kdekoliv to půjde, moc dobrá
třeba nebude (doporučuji Tang či podobná dochucovadla), ale lepší mít sračku než potíže spojené
s dehydratací.
- mátový čaj - stačí jen ochutnat a už nebudete chtít nic jiného:) Obvykle přeslazený a velmi silný, ale hlavně osvěžující i ve velkém vedru. Mátovým čajem prostě vše začíná...
- alkohol - není prakticky k dostání, a vůbec nechybí...
Ubytování: Nepředstavuje vůbec žádný problém. Říká se, že ubytování si tě najde samo a v zásadě to platí. V každém městě je mnoho levných hotýlků v cenovém rozmezí 30-60 Dh za osobu. Samozřejmě zde je i plno dražších možností ubytování.
Nakupování: Platí zde to samé jako v každé arabské zemi a to smlouvat a smlouvat. Nic jiného ani nezbývá, protože ta první cena obchodníkova bývá naprosto přemrštěná. je dobré si nejdříve omrknout situaci, kdo za kolik co prodává a potom spustit. Je nutné mít na paměti, že první cena může být klidně i několikráte větší než ta výsledná. Anglicky smlouvat jde, i když to není ono, pomocí francouzštiny lze pravděpodobně dosáhnout lepších výsledků. Snad jen v potravinách a některých obchodech pro turisty kde jsou ceny napsané se smlouvat nedá. Cena jídla, ale i ovoce a vody do značné míry závisí také v jak moc turistické oblasti se nacházíte. Zase rozdíly můžou být klidně i dvojnásobné.
Příklady cen:
- voda 1,5l (pouze neperlivá): 5-10 Dh
- koláče: +- 2,5 Dh
- Tadjine: 20-45 Dh
- Harira (polévka): 2-5Dh
- čaj (sklenka): 2-5 Dh
- šneci: 5Dh
Jazyk: základem je francouzština, bez ní je to problém, ale domluvit se dá vždy a všude...kombinace angličtina plus ruce a nohy je skoro vždy účinná. Místní ve valné míře ovládají francouzštinu, berberštinu a arabštinu. Obecně jsou velmi jazykově nadaní, takže pár slovíček umí vždy....
Turistická speficika a zajímavosti:
Klimatické podmínky se docela liší v různých oblastech, od naprosto nesnesitelného podnebí na Sahaře až po spíše studenější klima u moře. Asi není moc dobrý nápad jezdit sem v červnu a červenci, ale i tehdy se to zde myslím dá přežít.
Cestovní pojištění by mělo být samozřejmostí.
Jiný kraj jiný mrav, to platí o islámských zemích dvojnásob, proto není úplně ideální chovat se jako barbar a ignorant, dělat si co se mně zlíbí a myslet si, že já jsem zde pánem, když mám kapsu plnou Euro. V evropštějších oblastech (Marakéš, u moře atd.), myslím nebude problém, ale v odlehlejších oblastech by se měly dodržovat pravidla, že ženy mají mít ramena i nohy zahalené, muži by také neměli nosit bermudy a krátké kalhoty. Nikdo vás za to asi nebude hnát, ale pro splynutí s místním obyvatelstvem je to více než žádoucí.
Do mešit a významných náboženských míst je nemuslimům vstup bez výjimky zakázán a je nutné jej bez výjimky dodržovat.
Velká úcta je přikládána králi, taktéž armáda má patřičný respekt, takže raděj si ani z jedné instituce netropit moc žerty, i když např. tzv. billboardy na krále můžou vypadat velice komicky.
Vztah k turistům je v Maroku velmi vřelý, jednak z důvodu obecné přátelskosti arabských národů a hlavně, že turista je zdrojem příjmů. Takže je záhodno být obezřetný, protože skoro za vším jsou peníze, každý chce něco prodat něco vydělat.
Kriminalita zde nehrozí (dle mé zkušenosti), ale samozřejmě elementární opatrnost zvláště na přelidněných místech je potřeba. Spíše zde existuje 'drobné okrádání' jako nadsazování cen, placení za každou maličkost apod. Tomu se člověk nevyhne, nejlepší je prostě to brát jak to je a hotovo, zvláště když si uvědomíme jak se u nás lidé chovají k turistům.:(
Chování k ženám: Ženy to mají obecně horší, postavení něžného pohlaví je zde trochu jinde než v Evropě, osamělá žena poutá docela pozornost. Ovšem maročtí boys jsou víceméně galantní a ostýchaví než aby zde hrozilo nějaké velké nebezpečí. Okukování a čumění na bílé cizince je v normálu, na to si lze zvyknout během chvíle.
Doporučení: co vidět v několika málo dnech? Je toho moc, klasika jsou královská města, Sahara a pobřeží, ale to by byl jenom zlomek hodnoty a krásy Maroka, protože teprve až v malých vesničkách a ne tolik turismem zasažených oblastech lze poznat to pravé africké Maroko.