[ 21:36 - hotel Volubilis ve Fesu, Luc se sprchuje, tak je klid....:) ]
Klima ve vlaku byla opravdu ve formě, ale přežili jsme to a v 8:35 (vlaky zde
jezdí opravdu přesně) přijíždíme do Algeciras, přístavního města odkud se máme
v plánu se trajektem přeplavit do Tangeru. Po zkušenosti z vlaku, že rezervačka
je povinná (aspoň to tak vypadalo), kupujeme u okýnka reservé za 6 €/osoba na
šestnáctého, kdy budeme odjíždět.
Luc se mezitím aktivně vrhla na studium místní
mapy, s cílem nalézt cestu do přístavu. Zdravíme se Portugalcem co se s náma
bavil již ve vlaku a míříme od nádru doprava a dále, přičemž dle Luc jdeme "určitě
dobře". Mno po několika stoupáních, klesáních a náhlém úbytku lidu, pojímám
přeci jenom podezření, že tak určitě dobře to nebude a s pomocí místních se
vracíme a volíme ten správný směr. Tedy od nádru rovně, zhruba tak 300 až 500m.
Kupujeme lístek za 25,30 € v první kanceláři co vidíme, páč jak víme z LP ceny
jsou zde stejné. V přístavu operuje relativně dost společností, ale jakási forma
kartelu, tu opět udržuje ceny stejné:( Kousek dál v nádražní hale (lodním terminálu)
nás přivítá nemilá zpráva, že náš trajekt (ten nejbližší - je možno jet jakýmkoliv
trajektem, jízdenka není vystavena na konkrétní datum a čas) a několik dalších
je delayed (retrasado) z důvodu špatného počasí (mlha). Asi ani trajekty v mlze
nejezdí.
V odbavovací hale provádíme check in, dostáváme palubní lístek a čekáme
co na to řekne počasí. Evidentně nic, situace se nemění, tak sedáme a já chvíli
kecám s naším Portugalcem z vlaku, dozvídám se, že jezdí na Interrail po celé
Evropě už asi měsíc, nyní jede akorát do Tangeru, páč mu končí platnost...celkově
je v pohodě. Tak ležíme a čekáme, žádný trajekt nepřijíždí a několik odjezdů
bylo zrušeno, až ve dvanáct se zlepšuje počasí, tak se naloďujeme a vyplouváme.
Bohužel loďka nemá palubu, tak jsem zavřeni uvnitř, kde je interiér podobný
letadlu, i když už dost sešlému. V průběhu plavby je nutné vyplnit přihlašovací
kartičku, vystát frontu a dostat razítko. Neuplyne ani 1,5h, když připlouváme
do Tangeru. Afrika! konečně...!
První přivítání smrad...(ale rozhodně ne tak hrozný jak se píše třeba v LP)
Vědomi si všech varování z LP čekáme to nejhorší, leč to se nějak nestalo. Nevím
zda to bylo tím, že jsme vystoupili až skoro poslední nebo jsme měli štěstí,
ale vůbec nikdo nás neotravoval, prostě pohoda. Měníme první peníze a pěšky
se vydáváme směr centrum a dopravní chaos se záměrem dostat se na vlakové nádraží
(nikoliv Morora jak je psáno průvodci, ale nově zrekonstruované Tanger Ville).
Zatím máme docela chaos co je vlastně petit a grand taxi, a co je vlastně taxi
obecně, tak jen tak odkoukáváme od ostatních jak si zastavit taxi apod. Pro
jistotu se ještě ptám v jakýchsi informacích, kde mi potvrzují moji domněnku
o petit taxi a říkají, že by to mělo stát tak 10 - 15 Dh. Pokud možno co nejvíce
ležérně se snažíme odchytit nějaké to taxi, ale moc nám to nejde, poněvadž jsme
si stoupli chytře na místo kudy projíždějí jen samé plné vozy. Ten správný grif
nám zatím schází, tak nějakou dobu máváme jako joja až se k nám štěstí přikloní
a chytáme taxík, blekotám něco ve smyslu le gare Tanger Morora, chlapík bystře
chápe a sjednáváme cenu na 10 Dh (taxametr zde sice je, ale chlápek ho nepouští).
S dobrým pocitem se řítíme tangerskými ulicemi až na nádraží, ale nikoliv Morora,
ale Ville, které jen září novotou. Platím, přičemž chlápek na nás zkouší, že
15 Dh! Ale to neví, co vše mám naštudované...dbáme pokynů v LP, kašleme na něj
a v klidu odcházíme do klimatizovaných prostor nádražní haly.
Vlak nám jede
až ve 14:00 místního času (je zde o dvě hodiny více), kupujeme lístky ta 80
Dh/osoba a opět se věnujeme naší oblíbené činnosti, a to chytání lelků. Moc
jsme jich nechytili.:( Zkouším záchody a jen nerad platím 1Dh, přičemž asi nikdo
jiný neplatí, včetně Luc, která ze mě má legraci. Opět zažívám ten všeobecné
pozornosti, tak známý již z Turecka, i když v případě této pěkné zahalené slečny
to bylo více než příjemné...:)
Asi hodinu před odjezdem se začíná pouštět na
perón, když při vstupu nám jsou ještě zkontrolovány jízdenky. Vlak je úplně
v pohodě, klima hučí a je docela pohodlnej, i když se nakonec docela dost naplňuje.
A to včetně našeho kupé, konverzace s spolucestující rodinkou vázne, angličtina
s francouzštinou se moc rady nemají, jediné co zjistíme je, že rodinka jede
do Marakéše. Na chvíli si k nám přisedne i silně pofidérní Maročan, který tvrdí,
že je z Dánska a pořád vychvaluje dědinu kde bydlí, že je to tam real Maroc,
no prostě klasický pindy...naštěstí brzo vystupuje. Za 4h přistáváme v Meknés
(v Sidi Kacem bylo nutné přestoupit na druhý vlak, který byl také úplně plný,
ale i tak nám místní uvolnili místa) a na vlastní pěst se vydáváme hledat hotel
Toubkal (70Dh/os,120Dh/2os), zdá se nám ale drahý, tak si bereme taxi (6Dh),
s kterým jedeme do mediny, kde máme vyhlídnutý hotel Nouveau. Zde je plno, tak
na radu recepčního zkoušíme vedlejší hotel de Meknes, který po chvilkovém váhání
bereme. Je to docela kobka s takovým malým okýnečkem za 70 Dh/2os. Mně to docela
vyhovuje, přece jenom z Turecka jsem zvyklý, raději se ptám Luc a ta nemá nic
proti, což je dobré znamení.
Už plně zabydlení vyrážíme do mediny, kde jsou
to samé malé uličky plné krámků, lidiček, chaosu, kouře, hluku, koček, smradu
- přesně ten můj oblíbený orient, i když zde v africkém podání.
Kupujeme vodu
(5 Dh) a žlutý meloun, který necháváme v hotelu a jdeme se mrknout do Ville Nouvelle
po něčem na zub. Náhodně vybírám jedno bistro, kde mi okamžitě dávají jídelní
lístek (ve francouzštině!), vůbec tomu co je tam psáno nerozumím, tak zkusmo
vybírám Brochette de Dinde, přičemž již teď z nás má personál docela legraci,
která se ještě zvýší, když dorazí šéf a všichni zjistí, že vůbec nevím co jsem
si objednal.:) Šéfík umí malinko english, tak to nějak dáváme dohromady a jen
sledujeme co všechno a jak mi připravují. A výsledek? Mega bageta plněná masem,
zeleninou, olivami a kupříkladu i rýží, k tomu velký kornout plný hranolek (z
brambor!). To celé za pouhých 14Dh. Uondané nožičky a plné žaludky, toť neklamné
znamení, že se jde na kutě. Časový posun mi dělá malinko problém, ale únava
to řeší...
taxi - jezdí zde dva druhy taxi : petit a grand taxi, mezi kterými je několik
podstatných rozdílů: petit je nejčastěji malé auto Fiat, opakem je grand taxi
což je v drtivé většině případů starší model Mercedesu. Dále petit má vždy v
každém městě svoji vlastní barvu, dle které lze taxi poznat již z dálky, naproti
grand je vždy takové pískové (neutrální). Určení: petit pro městkou dopravu
na mé vzdálenosti, za ceny velmi přijatelné (používá taxametr nebo je cena pevná,
záleží na poctivosti řidiče). Grand taxi má cenu za celý taxík, která se v nejideálnějším
případě rozpočítá mezi 6 (!) cestujících. Pokud je cestujících méně, musí za
chybějící pasažéry doplatit. (to rozhodně nedoporučuji)
medina - staré opevněné město, obvykle začínající bránou. úzké uličky, stovky
krámečků, řemeslníci, žebráci, různé jídelny, chaos, plno lidí....
ville nouvelle - nové město s restauracemi, obchody, hotely a bankami. Postavené
Francouzy kolem již existujících měst.
